středa 11. dubna 2007

Lyžování je inspirace



Je to paráda zažívat pohostinnost na vědecké základně v Hornsundu. Velký dík patří celé posádce stanice. Měli jsme čas si odpočinout, najíst se, vyspat a poopravit nějaké vybavení a v neposlední řadě zauvažovat nad něčím, co jsem cítil během posledních tří dnů před dosažením vědecké stanice v Hornsundu, našeho prvního skladu potravin na jižních Špicberkách.

Lyžování je inspirace

Když příroda promluví
Můžeš se zaposlochat do vlastního já.
Krajina je harmonická
A dává nám cestovatelům svobodu, kterou hledáme.


Po opuštění Longyearbyenu krása krajiny přispěla uklidnění mé mysli. Od začátku roku 2007 se v mém životě přihodilo v krátkém čase hodně věcí a já jsem neměl čas se se vším vyrovnat. Při cestě na lyžích se má mysl pohybuje jako koště a čistí všechen zmatek, který jsem ve svém malém mozku nechal. Teď se zdá, že všechno zapadá na pravé místo. Pobyt na ledovci mezi horami dává vše do správných poměrů. Strachy, které jsem měl jakkoliv skutečné se zmenšují až třeba někdy zmizí úplně. Byly vlastnoručně vytvořené, či alespoň umělé. To je skvělý pocit. Miluji svobodu a tu zde mohu najít. Když se má mysl uklidní, promluví můj vnitřní hlas. Ten hlas je jedna z nejdůležitějších věcí, které vlastním. Lekce, které jsem se posloucháním tohoto hlasu naučil byly jedny z nejdůležitějších v mém životě. Vede mne. Myslím, že to promlouvá pravda, která je ve mně. Ten hlas je velmi tichý a potřebuje harmonické prostředí, aby byl slyšet. Mezi ledovci, na lyžích obklopen tichem, to je pro mne to pravé místo.

Tato cesta není dobrodružstvím, dobrodružství je celý můj život. V tuto chvíli nechci být nikde jinde než právě jsem. Se svými pěti společníky, v úžasné krajině jižních Špicberků, se sněhovou princeynou v mém srdci.


Chci poděkovat všem, kteří dopomohli uskutečnění tohoto snu.

Všechno nejlepší z Arktidy
Ulli

Žádné komentáře: