Hella píše z Hornsundu

Mail ode mne je pravděpodobně překvapením, ale žádné strachy, ještě nejsem zpět v Longyearbyenu. Jsme na polské vědecké základně v Hornsundu a dokonce tu máme k dispozici internet! (vedle teplých pokojů, sprchy, jídla ... trochu luxus ..).

Takže se dostávám k napsání své první osobní zprávy:

Náš start z LYB před dvěma týdny byl docela vzrušující, před budovou UNISu se sešlo asi 50 lidí, aby se s námi rozloučili. Se slovy: "Nevím, kam jdete vy, ale my jedema na jih! Na viděnou v létě!" jsme odjeli, byl to opravdu krásný začátek. Od té doby jsme byli 12 dní na cestě než jsme dorazili do Hornsundu, díky počasí a optimálním podmínkám 3 dny před plánovaným datem.

První 2 dny jsme šli podél "Scooter-dálnice" směrem na Sveu a docela jsme byli rádi, když jsme ji třetí den opustili. Na začátku se mi sáně (pulka) zdály dost těžké, přestože je mám o něco lehčí než kluci. Postupně jsem si zvykla a naštěstí i koleno si po 2 dnech zvyklo na zátěž, takže jsem s ním zatím neměla problémy! Pak jsme přešli fjord Van Mijenfjord, naštěstí dostatečně zamrzlý, stejně jako později Van Keulenfjord. Mezitím jsme měli jeden den špatné počasí, náš tábor bzl v průsmyku mezi zmíněnými fjordy, a třebaže to nebyla ta nejhorší bouře, rozhodli jsme se zůstat ve stanu.

Od překročení Van Keulen se pohybujeme po obrovských ledovcích a krajina kolem je překrásná!!! Od té doby jsem taky přesvědčená, že bylo dobré rozhodnutí sem jet a cestu si opravdu užívám.

V týmu je taky všechno v pořádku, rozumíme si a umíme se dobře zkoordinovat. Sdílím stan s Ullim a Matsem a už jsme si vytvořili poměrně dobré rutiny - přestože máme obrovské stany, jsou ve třech lidech občas trochu úzké a musíme se dohodnout kdo, kdy a kam se může pohnout. Při zdejších teplotách (často v noci až k minus třiceti) všechno potřebuje svůj čas, především tání sněhu a vaření, takže přestože se budíme v 7, dostaneme se na další cestu v 10:30 a i večer potřebujeme pár hodin. Skutečnost, že jsme tři, umožňuje střídat se ve vaření, takže každý pak má 2 "volné" večery na psaní deníku apod. a obzvláště po 2 ze 3 rán dostane snídani prakticky do spacáku (což v místních podmínkách a teplotě -25 stupňů není zanedbatelný faktor).

Můj spacák je naštěstí dostatečně teplý, jen stejně jako ostatní zvenku namrzá, ale ve dne na slunci je možné ho usušit na saních. Tady jsme měli příležitost usušit sebe i vybavení a trochu srovnat a přibalit hory jídla na dalších 27 dnů. Začátek další etapy bude poněkud těžší, protože fjord tady není dostatečně zamrzlý a budeme muset podél něho najít jiný přechod. Na druhé straně by to zas mělo být jednodušší, budeme pokračovat asi 40-50 km po velkých ledovcích k jižnímu cípu. Budete mít možnost nás i nadále sledovat ...

Je také velmi příjemné mít s sebou našeho psa André, utáhne poměrně velký náklad - a taky se rád nechává hladit. Je to opravdu milý a věrný kamarád.

Celkově se mám dobře a těším se na další týdny na cestě.
Díky za všechny zaslané zprávy!!!!



Hella


p.s. od Mathiase: FrozenFive poslali i pár fotek.
Fotky v tomto blogu jsou aktuální, ne z archivu.
(vyplatí se kliknutím zobrazit ten poslední ve větším formátu ;-))