středa 20. prosince 2006

Frozen Five na AGU


Tento týden byl pedagogický projekt Frozen Five představen na největším setkání geologických vědců v historii, Podzimním setkání Americké Geofyzikální Unii (American Geophysical Union - AGU). S přibližně 15 000 registrovanými účastníky a klíčovými řečníky formátu Al Gore (kromě toho, že byl „následujícím presidentem USA“ se proslavil prostřednictvím filmového dokumentu „Nevyhovující pravda“) bylo setkání perfektní kulisou pro presentaci našeho projektu.

Kim se zúčastnil této víkendové konference, kde presentoval poster Frozen Five jako součást sekce „Vzdělání a dosah v rámci IPY“ (Mezinárodního polárního roku). Prostřednictvím pozitivních komentářů, které poster vyvolal, a ve spolupráci s ostatními projekty IPY chceme do konce února seznámit s naší expedicí co nejvíce studentů. Tato stránka, která bude brzy obsahovat i vydělávací prvek, bude sloužit jako reference pro studenty po celém světě, bez zeměpisného omezení pro školy, ve kterých je plánovaná post-expediční přednáška.

Není třeba dodávat, že AGU poster bude brzy k dispozici ke stažení v sekci media. Pozdravy ze San Francisca!




Kim

pátek 1. prosince 2006

Frozen Five jsou opět Five a už ne hladoví


V průběhu posledních několika týdnů se projekt Frozen Five vytrvale rozjížděl, pravděpodobně podněcován pravidelnými poradami ve čtvrtek ráno (středa večer v Evropě, šťastlivci, kterí nemusejí vstávat tak brzo). Téměř příliš se stalo, abz se to vešlo do jednoho blogu, tak počítejte s větším počtem s rekapitulací toho, co se stalo.

Určitě nejdůležitějším bodem je změna v týmu. Kvůli politováníhodným okolnostem a závazkům vůči universitě se Jirka nebude moci zúčastnit přechodu. To byla největší rána pro zbytek týmu, protože Jirkovy zkušenosti, smysl pro humor a kuchařské schopnosti (umí vůbec nejlepší české knedlíky) budou chybět. Jirka je stále silně zapojen do projektu a dobrovolně se nabídl vykonat snad nejtěžší úkol – nakoupit jídlo pro bandu hladových arktických vandráků. Asi 50 kg českého jídla (tak jo, možná čokoláda a instantní polévky nejsou přímo „jídlo“) a je v současné době na cestě na Svalbard, kde bude přetříděno a část dopravena do úschovny v Hornsundu. Díky Jirko!

Sponzorství od Shelby!



Jsme hrdí, že můžeme představit našeho prvního sponzora: Shelby. Shelby nám poskytne spodní trika s dlouhými rukávy ze 100% vlny z merino ovcí! Pro aktivity v chladném klimatu je merino vlna nejlepší volbou pro spodní prádlo. Vlna má výjimečnou schopnost vás udržet v teple po dlouhou dobu bez nepříjemného pachu, který se normálně objeví po pár dnech u spodní vrstvy oblečení ze syntetickych vlaken. Mohlo by se zdát, že spodní prádlo z vlny bude svšdit, ale to je to krásné na merino vlně, že vůbec nesvědí. Merino vlna je podle Matse taky nejlepším materiálem pro boxerky jak do Arktidy, tak do australského deštného pralesa!

Shelby prodává tkaniny pro všechny venkovní aktivity a brzy začne prodávat i oblečení. Jelikož si Mats chce ušít vlastní lyžařskou bundu a kalhoty objednal si od Shelby látku na vyztužení kolen, ramen a zadku (Action Cordura and Reflective Cordura®).

Sponzorství od Göteborgs Kex!



Když se vypravujete na expedici, jedno zda velkou či malou, je velmi důležité mít dostatek sušenek a oplatek. Odhadli jsme, že spotředujeme tři balíčky sušenek za den, to dělá 210 balíčků na celou výpravu! Nebojte se, budeme mít také spoustu čokolády, ořechů a sušeného ovoce!
Proslulý švédský výrobce sušenek Göteborgs Kex přislíbil pomoc v zásobení sušenkami. Jenže není tak jednoduché se rozhodnout, jaké sušenky s sebou vzít. Kim má nejradějiobyčejné staré Guld Marie (vyráběné od roku 1888!!!), Ulli by raději Brago Pepparkaka (zázvorové)zatímco Mats s Lucasem mají nejraději Safari Cookies. Konečné rozhodnutí bude ale podle obsažených kalorii. Čím větší poměr energie/váha, tím lépe.

středa 18. října 2006

Frozen Five vítají nového člena týmu


Od počátku tohoto týdne má Frozen Five nového člena. Ulli Neumann, náš hrdinný zkoušeč našeho trackeru, doplní náš tým. Zbytek týmu je nesmírně potěšen, že se k nám Ulli přidá, jediným znepokojením je fakt, že naše jméno už neplatí. Nicméně Ulliho arktické zkušenosti, skvělá povaha a schopnost si poradit téměř v každé situaci znamená perfektní přínos pro náš tým a značně zvyšuje naše šance na úspěch.

Ulli je studentem glaciologie na Universite Svalbardu (a Universitě v Oslu, přestože tráví v Oslu, jež popisuje jako „město, kde je vedle sebe více než jeden obchod“, velice málo času) a zkoumá rovnováhu hmoty Bogerbreen, ledovce asi 10km od Longyearbyenu. Značnou část posledních 3 let Ulli žil, studoval a pracoval na Svalbardu, kde v rámci práce pro místní universitu navštívil ty nejvzdálenější kouty (včetně Nordaustlandet a Edgeoya). Často bývá k vidění se svými čtzřnohými přáteli, kterí ho doprovází na různých letních či zimních cestách Svalbadskou divočinou.

Ulli, vítej ke Frozen Five!

pátek 22. září 2006

Sledování Svalbardské plachetní expedice


Po dva týdny na začátku září bylo velmi vzrušující být součástí expedice Frozen Five. Náš dobrý přítel a příznivec spolu s přítelem Tobiasem plachtili kolem největšího fjordu Svalbardu. Jejich cesta byla v mnoha směrech výjimečná, pokrývající vzdálenost více než 200 námořních mil na palubě 14ti stopé loďky „Alizée“ skrz Ice Fjord, místně ynámý jako Isfjorden.

V průběhu cesty Ulli spatřil ledního medvěda na místě vyhlédnutém pro polední pauzu, takže musel hladovět o něco déle. Vzhýbat se ledním medvědům je nejvyšší prioritou v Arktidě. Pro Frozen Five bzla tato expedice dvojnásob zajímavá. Nejenže nás Ulli a Tobias ještě více inspirovali uskutečněním jejich cesty, též souhlasili s vyzkoušením stopovací jednotky, kterou nám poskytne Guardian Mobility pro sledování průběhu naší cesty.

Přestože Svalbard leží mimo obvyklé pokrytí sítě GlobalStar, stopovací jednotka fungovala perfektně, jak je zřejmé z postupovách bodů, které Ulli vysílal z jejich táborů. Pro nás to znamenalo úlevu, protože takto nás budou školy, sledující náš projekt, moci sledovat v téměř reálném čase.

Jelikož Ulli zůstává na Svalbardu studovat krásný ledovec Bogerbreen, souhlasil, že stopovací jednotku vyzkouší ještě na několika dalších pracovních i soukromých cestách do terénu, abychom získali lepší přehled o spotřebě baterií v chladných podmínkách Arktidy. Právě teď si ale po tak vzrušující expedici potřebuje pořádně odpočinout!

Díky Ullimu za testování jednotky a Guardian Mobility za zapůjčení!


Kim

Aktualizace k našemu projektu: Arktická expedice Frozen Five


Dva měsíců v roce 2007 stráví 5 mladých evropských dobrodruhů pokusem o přechod Svalbardu, arktického souostroví, které se nachází asi 1000 km jižně od severního polu. Kim, Hella, Lucas, Jirka a Mats, kteří již strávili část jejich studií v Arktidě, vědí co obnáší přežít v drsném klimatu Arktidy.

Tato expedice začne v březnu 2007 v Longyearbyenu, jednom ze dvou větších osídlení ostrova s přibližně 3000 obyvateli. Nejprve budeme postupovat na jih přes ledem pokrytou krajinu, podél nebezpečných trhlin cestou do Sorkapp, nejjižnějšího bodu ostrova. Tam - přibližně po 2-3 týdnech cesty – změníme směr a pojedeme na sever podél ledními medvědy zamořeného východního pobřeží do Verlegenhuken, izolovaného výběžku nad 80°N. Poslední etapa bude závod s táním sněhu, až se budeme pokoušet dostat do opuštěného důlního městěčka Pyramiden a dále do Longyearbyenu. Celkově přejedeme přes 1000 km, zdržováni arktickým počasím a bohatě naloženými saněmi.

Kromě výrazného sportovního prvku má tato expedice i lidskou a vědeckou stranu. Schopnost lidí se pohybovat v tak chladném prostředí bude předmětem lékařské spolupráce s vedoucími světovými vědci. Testování vybavení pro různé společnosti zlepší naše znalosti o cestování v polárních oblastech a požadované speciální výbavě. Členové mezinárodního týmu seznamují veřejnost s problémy, kterým Arktida čelí. Dokonce i tato vzdálená divočina usiluje o udržení rovnováhy v měnících se klimatických podmínkách našeho světa.

Hella, Kim, Lucas, Mats & Jirka

čtvrtek 10. srpna 2006

Tréninková expedice na Tasmánský ledovec


Minulý víkend se Kim, Hella a Emilie (geolog a příznivec expedice) vydali nahoru nad hranici shěhu dostat se do formy pro vědecko-lyžařskou expedici Svalbard. Cílem byl přechod mohutného Tasmanského ledovce, nejdelšího ledovce Nového Zélandu. Tato obrovská řeka ledu, místy až 600 m silná, měří necelých 30 km vychází z několika nejvyšších novozélandských štítů, včetně úplně nejvyššího Aoraki (Mt.Cook). S 3754 m výšky nemusí být himalajským velikánem, ale určitě se tak zdá stojíte-li pod ním.

Během 4 dnů jsme šli různorodým terénem, od jednoduché chůze po moréně, přes „moraine bashing“ k lyžování po ledovci. V jedné části, zahrnující sestup po moréně pokryté sněhem a ledem k De La Beche Hut, jedné z útulných chat národního parku, jsme museli použít lano a ochrannou výstroj, zručnost, která bude neocenitelná na Svalbardu. I když noci tu byly skutečně chladné, podařilo se nám zalíbit se bohům počasí a užili jsme si nejstálejší, nádherné počasí této zimy. Málo jsme spali, protože i měsíční světlo bylo dostačující pro trochu lyžování s kulisou kouzelných okolních štítů.

Jedním ze zlatých hřebů výpravy je jistě noc strávená v chatě Tasman Saddle Hut. Tato chata, postavená na hraně skalnatého srázu ve výšce asi 2400 m, má skutečné nádherný výhled. Bokužel leží v rozlehlém poli ledovcových trhlin, takže i cesta pro vodu vyžadovala jištění. Po opuštění této nádherné chaty jsme si užili ty nejkrásnější sněhové podmínky a jeli asi 15 km s kopce. Stupeň sjezdu byl dostatečně mírný pro vychutnání velkolepých výhledů, ale i dostatečně prudký pro radost z lyžování. Kdyby všechny tréninkové výpravy byly tak zábavné!
Kim, Hella & Emilie