Snažím se vymyslet, o čem bych mohl do blogu napsat, ale je dost těžké vůbec myslet po sedmi hodinách boje s gravitací a tažením bobů do kopce!
No, mohl bych psát o krásné přírodě kolem fjordu, podél kterého jsme právě šli, o počtu ledních medvědů, které v této oblasti potkáváme, nebo zase o barvě tuleňů v půlnočním slunci či naší poslední návštěvě místního lovce, ale přiznejme si, všechna tato témata jsou poněkud vyčerpaná!
Napíšu tedy o něčem pro mne daleko důležitějším, totiž o těch pěti bytostech, se kterými jsem strávil posledních padesát dnů!
Dámy mají přednost, začnu tedy Hellou. Udělala na mne velký dojem svou odvahou a odhodláním. Perfektně zvládá roli ženy v naší skupině a dokonce se odvážila prolomit poetického ducha našich blogů a napsat o našem každodenním životě a jeho nejtělesnějších záležitostech. Možná ale potřebovala 40 dnů, aby pochopila, jak nastavit teleskopické hůlky na správnou velikost ...
Co se týče Matse, našeho experta pro pobyt v přírodě, ten nikdy neztratí klid a vyrovnanost, jakkoliv špatně situace vypadá. Nikdy nezapomenu na ten večer na začátku dubna, kdy bylo mínus 30°C. Já jsem se třásl ve spacáku a modlil se, abych se ráno probudil živý, zatímco Mats byl neotřesitelný a nahlas předčítal kapitolu z jeho knihy.
Teď něco o Kimovi: autor, básník, scénárista a režisér expedičního filmu. Kim je mozkem v naší skupině. Po celou dobu, kterou stráví na lyžích, plánuje a organizuje své nápady co bude dělat dál! Jeho slabou stránkou je ranní vstávání. Ráno, během asi tak hodiny po probuzení, vypadá jako naprosto zdrogovaný a vyráží ze sebe pouze jednotlivá slova!
Ulli je náš klaun. Pro každou situaci dokáže vymyslet něco veselého. Je to taky akrobat. Přežil velkou nehodu, kdy ho jeho boby v plné rychlosti přejely. Většinu času má Ulli mimořádnou energii, ale když je vyčerpán, tedy opravdu je. Párkrát byl večer tak unaven, že jsme ho museli krmit lžící.
Nakonec Andre, náš pes, který je platným členem skupiny! Stále v dobré náladě, Andre je stále plný energie od chvíle, kdy mu Staffan (lovec od Austfjordu) dal k jídlu tulení hlavu. Andreho největším problémem je adaptace na 24 hodin slunecního svitu. Jakmile zastavíme, usíná. Člověk uvažuje, co dělá, když spíme!
Otázka pro vás, kteří znáte své blízké líp než já: myslíte, že se chovají normálně?
Naše malá společnost spolu vychází poměrně dobře. Občas je ve vzduchu stres či dojde k roztržce. Špatná nálada jde v zásadě ruku v ruce s šedivým počasím nebo únavou. Skupinová rozhodnutí bývají obtížná a všichni musí být flexibilní, aby dosáhli dohody s ostatními.
Koneckonců tady vězí opravdová tíha a výzva expedice: dobře spolu vycházet! Fyzická výzva je pouze podružná ...
Lucas
Žádné komentáře:
Okomentovat